Nevyzrálá?…aneb když je na blogu kosmetický mix

Už před pár měsíci jsem narazila na netu na debatu, že nemá smysl číst kosmetické blogy, které jsou kombinací produktů z drogérie, přírodní kosmetiky a high-endu.

No, budiž. Pokud je člověk zarputilým zastáncem jedné z kategorií, tak to snad i chápu – proč se zdržovat sledováním novinek z drogérie, když bych si to beztak nekoupila ani pod pohrůžkou násilí. To naprosto respektuju. Já ráda čtu některé blogy právě proto, že tam najdu tipy z určité kategorie (ať už drogérie, nebo třeba přírodní kosmetiky.)

Nelíbil se mi ale trochu radikální názor, že smíšený obsah blogu má vždy jen jeden jediný důvod a tím je nevyzrálost blogerky. Za touto nevyzrálostí by se podle vysvětlení měly skrývat – nízký věk, nedostatečný přehled a zkušenost s kosmetickými produkty, nedostatečná znalost o složení, látkách a jejich působení, neznalost vlastního těla, schopnost zaprodat se za produkt zdarma a hlavně hluboké nepochopení správných životních priorit (a za ty si můžete dosadit znalost skutečné hodnoty peněz, či kouzelnou moc přírodních složek a další věci). Ono obecně -  cena a chemické složení se řeší nejvíc….že.

No, mávla jsem nad tím rukou, nemám ráda tyhle extrémní pohledy na věc …. Ale tento týden jsem narazila v debatě (na nekosmetickém fóru) na dost podobné vyhrocené názory, které se netýkaly tedy jen kosmetiky, ale i dalších oblastí života a byla tedy mezi nimi třeba i strava (a vy se tím pádem můžete těšit i na jeden zajímavý článek na mazaném králíčkovi brzy.)

Vzpomněla jsem si na jednu hlášku ze Sexu ve městě, kdy Carrie Bradshaw říká: „Kdo jsem? – Abych určovala, co je normální…“ Přesně tak, člověk může mluvit za sebe, ale měl by být opatrný ve vynášení ostrých soudů ohledně druhých. Pravda je relativní pojem, každý klidně může mít tu svou (pro někoho je nejlepší přírodní kosmetika, jídlo, pro někoho konvenční produkty a nikdo z nich nelže – protože soudí dle sebe.) Klíčem k vzájemné přátelské atmosféře je tolerance. Není potřeba někoho shazovat, jen proto, že se nám zdá „jiný“. A to nejen v oblasti kosmetiky, ale obecně v životě.

Je dobré respektovat, že každý si třeba nemůže dovolit koupit všechno jen high-end ( a věřte, že nemůže, protože i já mám kamarádky v ČR, který vydělávají kolem 7tis Kč měsíčně a nájem platí 3-5tis Kč – a sama nechápu, jak s tím rozpočtem vyjdou) a stejně tak nemají čistě přírodní produkty na každého stejný skvělý účinek. I mě sice baví přírodní kosmetika, mám z ní psychologicky dobrý pocit, ale pocit není vše – záleží i na výsledku, ten je třeba u mě dost limitován vlastnostmi kůže.

Je potřeba zkrátka hledat to pravé pro své tělo, ale respektovat, že každý člověk je originál. Pokud vám vyhovuje třeba no-poo metoda (tedy osobní hygiena bez přidaných umělých složek jako sulfáty apd.) nebo DIY produkty, je to super, ale ne každého spasí návštěva domácí špajzky místo obchodu s kosmetikou.

Kokosový olej může vyhovovat, ale taky napáchat škody apd. Stejně tak experimenty s mícháním kosmetiky. Já se třeba nějaký DIY produkt namíchaný od oka na sebe dát nemůžu ani omylem, navíc se dneska bez některých chemických složek dlouhodobě neobejdu, v některých produktech potřebuju „pomocníky“, kteří brání plísním, potřebuju látky, které pomáhají pronikání do kůže, případně složky v kůži lépe udrží. Naopak se minu bez jiných. A pak jsou takové, u kterých je mi to v závislosti na produktu jedno – viz silikony a vlasová péče (nikoli šampón, tam je to lepší spíš bez.) Třeba to čas změní, moje kůže mi dovolí víc, ale třeba taky ne. A možná se stav i zhorší. Ani to dneska nevím, dělám ale maximum, aby se to nestalo.

Takže k té nevyzrálosti můžu mluvit jen za sebe – nepřipadám si ani jedno z toho (ani příliš mladá, nezkušená, bez dostatku informací, svoje tělo znám už dneska velmi dobře, „svoji cenu“ znám dneska taky a rozhodně bych svůj dobrý pocit z čistého svědomí nevyměnila za nějakou lahvičku, navíc mám takové zásoby, že jsem nabídku zaslání produktů odmítla a životní priority mám srovnány taky velmi rozumně.  Musím taky dodat, že nevyzrále na mě rozhodně nepůsobí ani žádné moje oblíbené blogerky, které pravidelně čtu. A to i přesto, že mnoho z nich má na blogu mix kategorií.

Vaše Iwi

PS: Nikdy jsem neměla nějaké velké kategorizování a radikální názory v lásce.

PS2: Čím jsem starší, tím méně radši se řadím do nějaké skupinky.

PS3: Lidé, kteří se dožadují často ohleduplnosti ke své osobě, jsou ti nejméně tolerantní lidé ve vašem okolí.

 

   

Komentáře

Podle mého názoru tento "mix" spíše naopak vypovídá o určité vyzrálosti a přehledu. Například - jak by mohl někdo, kdo používá výhradně jednu jedinou z těchto kategorií mít dostatečné srovnání? Blbost :)

Děkuju za milý komentář ;) 

Máš pravdu, pro srovnání člověk by měl mít přehled, aby věděl co a proč a mohl to případně popsat.

Navíc je to tak neskutečně individuální, že nejde takhle vše házet do jednoho pytle - že "ano, všichni používejte", nebo " v žádném případě nepouživejte". Každý člověk, každý organismus je originál v jedinečných podmínkách (způsob života, prostředí, míra stresu a znečištění prostředí)... takže i ta péče musí být individuální :)