Zákazník v parfumérii – Česká republika vs. Rakousko

Dneska trochu jiný článek, jen taková úvaha a možná se to téma tady ještě někdy i znovu objeví….protože mi to někdy nedá spát ;)

Sice bych měla pokračovat ve slíbeném seriálu TOP kosmetiky 2014 a nebojte, všechno přijde, jen tenhle týden si můj čas dost naplno zabraly jiné záležitosti a tak jsem nestihla články upravit do „čtitelného“ stavu (to je slovo, že? ;)

Takže….dneska jen taková úvaha….

Když tak přemýšlím nad tím, že Urban Decay se chystá do ČR, nedá mi to, abych si nepovzdechla nad rozdílností českých a zahraničních parfumérií (jistě - rozdílné složení, vyšroubovaná cena, menší nabídka, menší ochota některých asistentek prodeje a česká specialita "100 se zeptat nově příchozího, zda něco nepotřebuje a pak za ním slídit po prodejně celou dobu jako ohař", protože každý člověk v české parfumérii není brán v první řadě jako potencionální zákazník, ale jako potencionální zloděj  - alespoň něco z toho známe asi všechny, že ;).... Zajímalo by mě  - odešly jste už někdy z parfumérie, protože vás tenhle přístup naprosto otrávil? Klidně mi napište…

Teď ale přemýšlím ještě nad něčím kapku jiným.....

Mám velice ráda atmosféru parfumérií v AT, protože zajít si tam je skutečný relax, je to balzám pro moji holčičí duši, mezi jednotlivými policemi a stojánky podél zdí, aby to byl jakýsi "klidný koutek" jsou kosmetické stolky se zrcadly a klasickými židličkami či křesílky a u nich sedí zákaznice, asistentky z parfumérií je líčí, zkouší, doporučují..... Povídají si. Prostě ženský ráj to napohled…. ;)

Hlavně u těch zrcadel nejsou ty šílené nepohodlné "barové" vizážistické židle, které důvěrně známe z parfumérií v ČR. Kdo tohle vymyslel? Jako vážně. Snad má mít pohodlí především zákazník. Tyhle „barovky“ se používají ve chvíli, kdy je jasné, že vizážista bude šmrdlat štětcem po tváři jiných žen x hodin. A zpravidla hlavně při focení, kde jde o perfektní výsledek. Ale pokud nejde vyloženě o detail (třeba přehlídky) tak i tehdy se objeví často spíš pohodlná klasická židle pro modelku, než tyhle ptačí bidýlka.

Nelíbí se mi v ČR jak jedna „barovka“ stojí uprostřed prodejny všem na očích a když už na ni někdo vleze, tak se neubrání pohledům x zvědavců a osobně je mi to doslova nepříjemné se tam nechat líčit. Jsem v tom sama? Nevím. Možná si jiní užívají ten super pocit pozornosti…..? ;)

Jako introvertovi se mi spíš líbí zkrátka atmosféra v AT, která je naopak i ve velkých parfumériích taková komorní, příjemná, přátelská a diskrétní......

Nikdo totiž nemá rád, když se veřejně probírají jeho nedostatky a baví se tím půlka prodejny. U mladších slečen třeba akné, u starších postupující vrásky…. Tohle se vám v AT nestane. A tohle se mi stalo naposledy v roce 2014 v ČR, kdy slečna asistentka řešila velmi hlasitě nepěkným způsobem „moje stáří“. Vážně jsem byla tak v šoku, že jsem na ni jen zírala. Za prvé na takové poznámky nejsem nějak tak ještě zvyklá a za druhé, to se prostě nedělá. Dneska přemýšlím, co by řekla třeba 40-50ti leté ženě? Že má jít asi rovnou už jen umřít a vykašlat se na nějaké šminky, ne? ;)

V AT nejen že máte pocit, že si povídáte s kamarádkou, ale ani necítíte, že by vizážistku nějak tlačil čas, nebo měla pocit, že na vás plýtvá drahými produkty a beztak z toho žádný kšeft nebude….

Jistě, je to logické - vždyť vy jste zde jako zákazník a právě hledáte ten správný make-up, ceny se točí kolem 35Eur a výše, takže je potřeba správně zvolit odstín, vyzkoušet na celou tvář texturu, jak se nanáší, odejít případně s líčením domů a pozorovat, jak se MU chová. Vzít si domů dostatečný vzorek, abyste mohly klidně týden či dva týdny produkt používat a prostě si udělat názor. Nikdo se tu netváří, jakoby vám dával ze svého.....

A proč se mi to vybavilo zrovna u Urban Decay? Protože UD se prodává v rakouském Douglas a i UD koutek má svůj kosmetický stoleček. Naposledy, když jsem tam byla, tak tam seděla žena tak +/- 40let a vybírala si rtěnku. Vizážistka už jí zkoušela asi 6tý odstín. Ale člověk z celé scénky měl pocit, že to je vlastně pro obě strany skvělá zábava a vládla tam naprostá pohoda. Nakonec zákaznice nic nevybrala se slovy, že žádná není přesně to, co by si představovala, že to zkrátka není dokonalé. A vizážistka ji dala plně za pravdu, dodala, že nemá smysl si kupovat produkt, který by pak nepoužívala ráda a necítila se v něm dobře. Hezky se rozloučily a hotovo.

I když jsem narazila v ČR v parfumériích i na několik velmi milých, ochotných, svou práci milujících a i v oboru vzdělaných asistentek - vizážistek, tak se další průběh pobytu v parfumérii seká o fakt, že v prodejně není zkrátka to zázemí a vedení nemá velký zájem poskytovat české zákaznici stejně kvalitní servis jako v zemích západní Evropy. Píšu tady hlavně o AT, ale třeba stejně na mě z Evropy působí i Francie, Itálie, Německo….

Vadí mi i, že na českých prodejnách chybí vzorky, které by se mohly dát zákazníkovi k vyzkoušení. (Tímto zdravím Chanel a Marionnaud), kde prodejně je ponechán jeden tester, ale pokud chcete zkusit doma otestovat krém, zda nebudete mít alergickou reakci, tak vám max. nabere asistentka do pidikalíšku tak na jedno namazání přímo z testeru. Ano, přesně z té dózy, do které hrabe neumytou rukou x cizích lidí za den…. Co to jako má být? U krémů, které stojí běžně +/- 2.000,-Kč….

Asistentky prodeje jsou ve většině případů už i v ČR vizážistky, ale většinou jen běhají za zákazníkem jako hlídači – žádné přátelské sedánky se nekonají. Není ani kde.

V loňském roce se mi podařilo překvapivě „dosáhnout statusu štamgasta“ v jedné české prodejně, jelikož tam chodím často, většinou něco koupím a s jednou vizážistkou jsme si vyloženě padly do noty, čímž se pobyty v této parfumérii staly více snesitelnými a už i kluk z ochranky mi nestepuje 50cm za zády, když zkouším novou limitku. Ta vizážistka je velice milá, má rozhled, je přátelská, není lakomá na vzorky, ale kdyby měla větší zázemí od firmy, tak je to opravdu dokonalé a zajdu snad i častěji nakoupit právě tam. Pro ten pocit…..

Jo, jsem v určitých věcech staromil a taky kapku snob ;) , mám ráda klasické nákupy a ráda si nákup samotný užiju.

Co dodat – doufám, že se to změní. Když narazím na nějaký evidentní rozdíl, neodpustím si zmínit se přátelsky o tom, že tohle je prostě nedostačující. Myslím, že pokud my Češky budeme tiše akceptovat, že stále jsme jen „bývalý východní blok“ a že pro nás je to stávající dobré až až, tak se tu nic nezmění.

Co vy a český zákaznický servis? Jste spokojené? Co vám chybí, co byste chtěly jinak?

Přidat komentář